Sociální sítě: facebook-icon twitter-icon

Regionální sněm ODS Jižní Čechy - nominace do voleb.

Regionální sněm ODS Jižní Čechy nominoval kandidáty do voleb do PSP ČR. Děkuji těm, kteří mne svými hlasy zvolili na 4. místo kandidátní listiny, vážím si Vaší podpory a důvěry.

Václav Král

Fotogalerie: Regionální sněm ODS Jižní Čechy 5.9.2013


Země Živitelka 2013

Letošní výstavu jsem navštívil dvakrát - jednou "oficiálně" přednáškovou účastí na semináři Svazu pekařů a cukrářů  ČR ( téma přednášky - Firemní doprava na pohon CNG) a podruhé s rodinou. Oba dny jsem si moc užil. Už proto, že bylo téměř po celou dobu výstavy krásné počasí a  hlavně jsem měl pocit, že i ostatní návštěvníci jsou spokojeni. Zdá se mi, že letošní ročník byl skutečně o zemědělství, potravinách, regionech, krajině a tradicích. Byla to důstojná oslava čtyřicetileté historie této akce.

Za těch 40 let české zemědělství ušlo dlouhou cestu. Zažilo úspěchy i pády. Během posledních let bylo na okraji zájmu politiků, ale to se pomalu mění. Máme u nás detailní znalosti, vhodnou půdu i nezaměstnané lidi. Není důvod k tomu, aby dovozy potravin a zemědělských komodit byly tak velké.

Potenciál k vysokému stupni potravinové soběstačnosti u nás stále máme. Nikam nezmizel, pouze postupně degeneruje. Nejenom evropský trh zemědělskými produkty je deformován různými subvencemi, dotacemi, výjimkami či uměle vytvořenou poptávkou. Toto podnikatelské prostředí navíc není stabilní (tak jako ostatní, samozřejmě).

Zemědělci a zpracovatelé neumí či nemohou své výrobky prodávat jinak než přes obchodní řetězce, které logicky zajímá obchodní marže více, než původ či kvalita prodávaného zboží. Nízké výkupní ceny pak neumožňují zemědělcům investovat do nových technologií. Tím se zhoršuje produktivita práce a snižuje konkurenceschopnost. Stát, resp. politici a úřednický aparát musí pomoci. Nejenom prostřednictvím legislativy, prosazováním českých zájmů v zahraničí…, ale i v investicích do modernizace odvětví. Jestli okolní státy všemožně podporují domácí produkci, musíme ji podporovat také. Dokud se nám nepodaří změnit evropskou zemědělskou politiku a nastavit rovné příležitosti, musí jít politické ideologie stranou.

Pokud bychom na tato témata rezignovali, čeští výrobci i spotřebitelé by zůstali v rukách spekulantů, kterým nezáleží na tom, jestli naše půda leží ladem, slouží jako místo k instalaci fotovoltaických elektráren nebo jestli ji využíváme k pěstování kukuřice pro výrobu elektrické energie nebo potravin…

Fotogalerie: Země Živitelka 2013


Bitva o Slamburk - 24.8.2013

Dovolte mi podělit se o příjemné chvíle, které jsme v sobotu prožili u Borovan. Konal se tam další ročník již tradiční akce Bitva o Slamburk. Pro malé i velké návštěvníky je to bezvadná záležitost, pro organizátory obrovské množství práce. Všem místním nadšencům tímto moc děkuji. Už se těšíme na to, jak zase příští rok prožijeme kus naší historie.

Fotogalerie: Bitva o Slamburk


Dávné stopy - nové cesty: 16.8.2013 ve Vyšším Brodě

„To prostě musíš vidět!“, znělo doporučení k vyšebrodské expozici 1. Zemské výstavy Jihočeského kraje a Horního Rakouska Dávné stopy – nové cesty. Nevím, jestli musím, ale asi bych měl – už proto, že schvalování podmínek a rozpočtu projektu jsem se jako radní Jihočeského kraje účastnil. A také proto, že prolínání historie a současnosti potvrzuje, že nejsou černobílé a přináší odpovědi na aktuální otázky....

Výstava v cisterciáckém klášteře ve Vyšším Brodě je rozdělena do několika částí.Jedna z nich představuje unikátní historický klenot – Závišův kříž. Jeho historie je prezentována multimediální formou v gotickém sklepení kláštera, Závišův kříž je vystaven v Rožmberském oratoriu kostela Nanebevzetí Panny Marie.

V prostorách bývalého dormitáře je instalována expozice gotického umění, včetně slavných obrazů Madony Vyšebrodské, Ukřižování z Vyššího Brodu a dalších.

Neméně zajímavá je expozice výtvarného umění 18. a 19. století, akcentovaná historickými předměty, dokumentujícími historii vyšebrodského kláštera. A pocit prolínání historie a současnosti graduje v klášterní knihovně, která jak interiérem, tak tisíci knih připomíná, že navzdory všem pochybnostem má naše země minulost, na kterou můžeme být hrdí.

Chtěl bych doufat, že takovou bude mít i budoucnost....

Za zajímavé informace k výstavě a za umožnění realizace exkluzivních fotografií ( v prostorách výstavy jinak platí striktní zákaz fotografování) děkuji Jiřímu Francovi, kurátorovi výstavy.

Fotogalerie: Dávné stopy - nové cesty.


Debatní sněm jihočeské ODS 13.8.2013

V úterý 13. srpna 2013 se v Modrém domě v Českých Budějovicích konal debatní sněm jihočeské ODS. Jak početná účast, tak mnohé zajímavé debatní příspěvky signalizují, že stále existují pravicové, konzervativní hodnoty a teze, které mnohým z nás nebyly, nejsou a nebudou lhostejné.

Fotogalerie: Debatní sněm 13.8.2013


Co se v Zápisu z Dopravního výboru Jihočeského kraje nedočtete?

 

Dne 11. června 2013 se konalo další jednání Dopravního výboru Zastupitelstva Jihočeského kraje. Kromě přítomných členů výboru se jednání zúčastnili i pozvaní předsedové zastupitelského klubu. Pozvání k účasti využil Ing. Štangl za ODS a pan Kučera za KSČM.

Na programu jednání byly materiály připravené pro Radu, resp. Zastupitelstvo kraje.

26. června přišel zápis z jednání, který jsem obratem "reklamoval". Chyběl v něm totiž popis důležitých momentů bouřlivé diskuse, které jsou pro budoucnost cenné stejně jako výsledky hlasování. Vzhledem k tomu, že tento Zápis nebyl dosud Krajským úřadem opraven, dovolil jsem si ho doplnit o připomínky nás přítomných členů ODS a naše postoje ke klíčovým bodům jednání:

1) statut Fondu rozvoje dopravní infrastruktury

Prostřednictvím návratné „půjčky“ z tohoto fondu by mohly různé subjekty financovat aktivity související s realizací staveb dopravní infrastruktury. Podpořili jsme myšlenku na zřízení tohoto fondu, který by pomohl přípravám klíčových infrastrukturních staveb v kraji.

Jasná ovšem zatím není částka, kterou se chystá Jihočeský kraj takto rozdělit ani jednoznačná kritéria hodnocení a výběru žadatelů o půjčku. Nevíme ani to, jestli budou upřednostňovány projekty města České Budějovice nebo menších měst a obcí nebo zda budou mít všichni žadatelé stejnou šanci na získání půjčky.

2) aktuální problematika železniční dopravy v Jihočeském kraji

Byli jsme mj. seznámeni s rozhodnutím bývalého ministra dopravy Z. Stanjury o omezení týkajícího se 4 vlakových spojů na trati České Budějovice – Jihlava a s nesouhlasnou reakcí pana Zimoly. Členové výboru byli zároveň vyzvání k hlasování o vyjádření podpory hejtmanovi v této věci.

Vyjádřil jsem pochybnost o smysluplnosti hlasování, kterým by Dopravní výbor podpořil hejtmana a souhlasil tím i s jeho dopisem, který členové výboru ani neměli k dispozici a navíc byl již odeslán na Ministerstvo dopravy. Navíc považuji Dopravní výbor za orgán, který by měl projednávat spíše stanoviska pro rozhodování Zastupitelstva kraje.

Ministerstvo dopravy přispívá kraji na veřejnou železniční (ale i silniční) dopravu částkou v řádech stamilionů korun za rok. To, že nezaplatí čtyři vlaky v hodnotě cca 1,5 mil. Kč, nepovažuji za zásadní problém, navíc v situaci, kdy obsazenost těchto spojů byla nízká.

Jihočeský kraj by ovšem mohl chybějící peníze ušetřit například dokončením veřejné soutěže na dopravce na regionálních tratích z připraveného balíku „Šumava“. V tomto procesu dochází po loňských krajských volbách ke zbytečným průtahům a vyjádřil jsem i obavy o budoucnost systematicky připravovaného projektu, který by zvýšil kvalitu železniční dopravy na části našich regionálních tratí.

Dále jsem vedení kraje vyzval k aktivnímu jednání se SŽDC o snížení poplatků na železniční cestu, čímž bychom ušetřili další náklady na dopravní obslužnost.

3) aktualizace programu investiční výstavby a oprav na silnicích II. a III. třídy

Jedná se o strategický dokument, ve kterém jsou na základě jasných kritérií stanoveny priority výstavby krajských silnic II. a III. třídy a jejich velkých oprav.

Opět jsem vyjádřil podporu budování obchvatu, resp. silniční přeložky ve městě Trhové Sviny a vyzval k tomu, aby v rámci aktualizace Zásad územního rozvoje došlo k vyhodnocení a výběru konečné trasy s ohledem na Územní plán města a zpracované odborné posouzení jednotlivých variant vč. investiční náročnosti.

Dále jsem litoval, že do této aktualizace Programu nejsou již zahrnuty investiční akce, které by souvisely s překategorizací silnice II/105 a navazujících komunikací na silnici I. třídy. Uvedl jsem opět fakt, že všechny dopravní studie mluví ve prospěch trasy České Budějovice – Temelín – Týn nad Vltavou – Tábor. To by měl být i zájem Jihočeského kraje, protože na investicích a údržbě by Kraj ušetřil desítky milionů Kč ročně a navíc by se zvýšila šance na vybudování obchvatu několika obcí na této trase vč. jižního obchvatu Tábora. Druhá možná trasa ČB – Temelín – Písek by možná ČEZu částečně vyřešila krátkodobý problém návozu kamene během dostavby JETE. Vize celkového rozvoje silniční sítě v Kraji a údaje o výši rozpočtů, potenciálu úspor krajských financí, probíhající výstavbě lokálních dopravních opatřeních, velikosti sídel na trasách, dopravních intenzitách však jednoznačně hovoří ve prospěch „táborské varianty“. Problém s přepravou kamene by mohlo zmenšit i „pouhé“ vybudování lokálního obchvatu obce Všemyslice.

Opět jsem tedy vyzval politickou reprezentaci Kraje, aby zformulovala svůj jednoznačný postoj v této věci a urychleně zahájila jednání s ČEZem a ŘSD o memorandu o spolupráci a přípravě smlouvy o převodu silnice na stát.

Týn nad Vltavou navíc potřebuje druhý silniční most přes řeku a výhledově ho bude potřebovat ještě víc i vzhledem k nutnosti posílení infrastruktury na evakuačních trasách jaderné elektrárny Temelín. Dle mého názoru, lze tyto stavby zrealizovat v dlouhodobém časovém horizontu a to pouze na silnici I. třídy, tedy vlastněné státem. Kraj na stavby podobného rozsahu nebude mít peníze. K možnosti překategorizace silnice II/105, tedy i průtahu Týnem, jsem se již několikrát veřejně vyjadřoval a ve funkci radního kraje zodpovědného za dopravu, investice, regionální rozvoj a územní plánování podnikl kroky nezbytné k realizaci převodu krajské silnice na stát, čímž by Jihočeský kraj brzy ušetřil nemalé finanční prostředky na investice a údržbu mnohem delšího úseku (přibližně v rozsahu Kamenný Újezd – České Budějovice – Tábor – D3). Tyto peníze by pak mohl využít např. na opravy jiných silnic. Navíc je potřeba kalkulovat s tím, že se Kraji zvýší náklady na údržbu úseků nynějších státních silnic I. třídy, které po dokončení dálnice připadnou do majetku Jihočeského kraje!

4) realizace Strategie bezpečnosti silničního provozu Jihočeského kraje

V rámci tohoto bodu jsem se radního Kráka zeptal na budoucnost dalších projektů, které Jihočeský kraj v rámci BESIPu realizoval, resp. připravoval v minulosti (např. výstavba dětských dopravních hřišť, podpora mobilních dopravních hřišť, výtvarné soutěže a pracovní sešity pro žáky mateřských a základních škol, dětský den v Hopsáriu, výjezdní týmy ÚAMK). Byl jsem ujištěn, že se v těchto preventivně-vzdělávacích aktivitách bude pokračovat. Doufám tedy, že se podaří udržet vysoká úroveň akcí, které pomáhají chránit hlavně naše děti. Ty patří k nejvíce ohroženým účastníkům silničního provozu.

5) územní studie severní silniční tangenty a napojení logistického centra Nemanice

Již dříve jsem souhlasil s nutností zpracování této studie, která musí být připravena jako podklad k projednávání Zásad územního rozvoje Kraje. V budoucnu je však nutné doladit následující body:

* vyprojektovaná podoba logistického centra u Hrdějovic zřejmě není reálná (centrum je moc malé, tudíž nevyhovuje moderním trendům v logistice);

* severní tangenta (propojují silniční tahy z Písku, Prahy (D3) a Třeboně severně od Č.B.) je vyprojektovaná víceméně paralelně s tzv. Severní spojkou, navíc na nestabilním, podmáčeném podloží, pod hustou sítí drátů elektrického vedení atd. Realizace bude proto drahá a složitá. Je mi jasné, že geomorfologie budějovické pánve se neúprosná, ale otázka zní, jestli má cenu dále držet územní rezervu na tomto území a jestli by nebylo vhodnější najít alternativní trasu, dále od aglomerace města České Budějovice, jak se o to již v minulosti pokoušelo několik projektantů.

Jestli jsem byl zase příliš konkrétní, tak se velmi omlouvám. Řešení těchto „nicotných“ problémů je ovšem mnohdy pro náš kraj prospěšnější, než nahánění 101 poslanců či pseudo-obrana parlamentní demokracie :-)

Václav Král
člen Dopravního výboru Jihočeského kraje


Dálnice D3 - Jihočeský sen se stává realitou

Ve čtvrtek 27.6. 2013 se splnila část jihočeského snu o dálnici D3 - byl otevřen 25 km dlouhý úsek dálnice mezi Táborem a Veselím nad Lužnicí. akce jsem se zúčastnil jako člen Dopravního výboru Jihočeského kraje - i jako spokojený řidič, který měl tu čest se po naší, jihočeské dálnici premiérově projet... Díky všem, kteří se na realizaci podíleli a do budoucna - hodně dalších nových úseků....

Fotogalerie: Otevření úseku dálnice D3 Tábor - Veselí nad Lužnicí.


Zahájení výstavby II. etapy Jihočeského Vědecko-technického Parku.

Po překonání mnoha peripetií a nedůvěry v tento projekt dnes (26.6.2013)  slavnostně zahajujeme výstavbu druhé etapy Jihočeského VědeckoTechnického Parku. Dík za to patří lidem, kteří byli u zrodu myšlenky i těm, kteří ji pomáhali zrealizovat až do současnosti. Je to projekt budovaný za pomoci evropských fondů, státních i krajských finančních prostředků. Tyto peníze nebudou utraceny za chlebíčky, konference či mzdy několika administrátorů. V Českých Budějovicích zůstane trvalá hodnota a bude pouze na nás, jak ji dokážeme využít ku prospěchu nadaných vědců, podnikatelů a rozvoje města i celého regionu. Dneškem nic nekončí, ale naopak začíná. Budovu postavíme za rok. V průběhu té doby ale musíme zintenzivnit aktivity, které do tohoto prostoru přivedou život a tvůrčího ducha.

Fotogalerie: Zahájení II.etapy JVTP


Když "řeka nepustí vodu" a noviny pustí záplavu polopravd.

Dnes jsem si opět v Českobudějovickém deníku s pobavením přečetl článek o tom, jak  "řeka vodu do města nepustila". Tento prapodivný nadpis snad nezasluhuje ani komentář, takže pojďme rovnou k věci.

Už mě nepřekvapuje skutečnost, že mnoho zašedlých postav české politické scény zapomnělo na svá aktivistická vystoupení proti „betonové lobby“ a splavnění Vltavy pod Českými Budějovicemi a že se snaží na aktuálním dění kolem vody odehrát epizodní roli a to jak na státním, krajském či obecním jevišti. Nicméně některé výstupy už jsou hodně „přitažené za vlasy“.

Mám neblahý dojem, že pan Thoma, coby maskot „vládnoucí koalice vše proti ODS“, tj. Hnutí občané pro Budějovice + Jihočeši 2012 + TOP09 + ČSSD, a autor výše zmiňovaného článku manipulují čtenáře k názoru, že nebýt lidí a investic ze současné radnice města České Budějovice, protipovodňová opatření by možná ani nestála. Už při mém působení ve funkci radního Jihočeského kraje jsem si všiml toho, že pan Thoma zapomíná spravedlivě přiznávat zásluhy za různé stavby, projekty, akce. Moje babička by skoro řekla, že „se chlubí cizím peřím“. Pokusím se tedy zjednodušeně a v krátkosti uvést na pravou míru tu snůšku polopravd a nevyřčených faktů, kterou jsme se včera dozvěděli v Deníku.

Realizace protipovodňových opatření Vltavy proběhla ve dvou etapách. Nejprve proběhla prohrábka a rozšíření koryta, potom následovala úprava Jiráskova nábřeží. To vše za přibližně 170 mil. Kč. Projekt byl realizován státním podnikem Povodí Vltavy. Peníze na drtivou většinu investic přišly z ministerského programu Podpora prevence před povodněmi, část pak financovalo přímo Povodí Vltavy ze svého rozpočtu.

„A co to město“, ptáte se? Připravilo projektovou dokumentaci a z rozpočtu dalo cca 700 tis. Kč za tzv. vyvolané investice, tj. úpravu chodníků a autobusové zastávky.

Závěrem je pak důležité připomenout, že za město České Budějovice všechny stavby prosadil primátor Miroslav Tetter.

Pan Thoma a spol. tedy nemají na současné podobě vltavských protipovodňových opatření prakticky žádnou zásluhu. Což je nakonec vlastně ta nejlepší zpráva.


Povodně 2013

Pár poznámek k aktuálnímu dění na našich řekách… Bez rozšíření a prohrábky koryta Vltavy a zkapacitnění jezů prostřednictvím plavebních komor by už teď voda neřízeně zaplavovala domy na nábřeží v Českých Budějovicích. Při shodě nešťastných okolností se voda z břehů může ještě vylít, ovšem za těch pár hodin navíc, které mají vohodospodáři na uvážlivou manipulaci, se může minimalizovat mnoho rizik a možných ztrát. Čas je během přírodních katastrof mnohdy velice cenná věc. Takový luxus bohužel nemáme například v povodí Lužnice pod rybníkem Rožmberk. Na horním toku řeky byl postaven rozdělovací objekt Novořecké splavy, který slouží k dělení průtoků Lužnice do Staré řeky (tedy i do rybníka Rožmberk) a do Nové řeky, která rybník obtéká i za pomoci zrekonstruované hráze. Zvýšením retenční kapacity Rožmberka z něj můžeme za směšné peníze udělat přehradu, což by i v těchto dnech pomohlo obyvatelům Plané, Veselí, Bechyně… Třeba si to někdy uvědomí i lidé z vedení Jihočeského kraje a města Třeboň.

 

Jsem zvědavý i na situaci v Českém Krumlově. Úprava koryta a prohrábka Vltavy i přes mediální tlaky úspěšně proběhla, bohužel rekonstrukce jezu se o pár týdnů nepodařila dokončit. Přitom stačilo už tak málo. Až voda opadne, uvidíme, s jakými náklady budeme ve výstavbě protipovodňových opatření pokračovat dál. Tyto zásahy do krajiny a našich měst však budou vždy levnější, než náhrady škod, kterým  tyto stavby předchází.

Foto: České Budějovice 2. 6. 2013 v 16.15

 

 


Jez u Jelení lávky v Českém Krumlově :

28.5.2013                                                                 2.6.2013 (Foto Jaroslav Kroček)

 

                                                                               


 

 

Krátce z města rozumu, tedy z Prahy.

Ve čtvrtek 23. května jsem se zúčastnil 14. fóra, které letos zorganizovala Evropská komise v Praze. Tato konference se tradičně věnuje tzv. eko-inovacím, tzn. přínosu různých technologií (vč. těch informačních) ke zlepšení životního prostředí. Tentokrát byl hlavním tématem vzduch a jeho čistota zejména ve městech (http://ec.europa.eu/environment/ecoinnovation2013/1st_forum/index_en.html). Vyslechl jsem několik nakažlivých konceptů typu… ve městech choďme pěšky, jezděme na kolech nebo nainstalujme inteligentní odpadkové koše, které na popelářskou centrálu ohlásí termín optimální pro vysypání (tedy pokud je do té doby nějaký vykuk nezdemoluje nebo rovnou neodveze do sběrných surovin). V rámci panelových diskusí jsem prezentoval přínosy využívání stlačeného zemního plynu (CNG) v dopravě a zároveň i analyzoval roli veřejného sektoru v této oblasti. Dle mého názoru, alternativní paliva v této fázi vývoje veřejnou podporu potřebují. Nemluvím o přímých dotacích jako například šrotovné, ale spíše o „dobré praxi“. Proč vozové parky institucí státní správy nebo samospráv nejdou příkladem?

V České republice je například využívání zemního plynu v dopravě dlouhodobě zvýhodňováno výrazně nižší spotřební daní (přibližně 0,36 Kč za ekvivalent 1 l benzinu) než je tomu u nafty či benzínu (daň cca 12,- Kč/l). Navíc jsou vozidla využívající toto palivo osvobozená od silniční daně. Tyto nástroje jsou dostatečně motivující a společenskou odměnou za tuto podporu pak jsou nižší emise „módního“ CO2, ale i dalších oxidů dusíku, uhlíku… a hlavně prachových částic (PM), které nás dusí zejména v městských aglomeracích (tedy i v krásných Českých BudějovicíchL) a navíc na sebe váží karcinogenní látky.

Dalšími nadstavbovými efekty pak může být např. šance na zvýšení energetické soběstačnosti České republiky, podpora českého průmyslu a zemědělství, pomoc při skladování elektrické energie atd. Tyto tématické okruhy by však vydaly na další články a určitě se k nim vrátím v budoucnu. Na tomto místě se mi teď totiž budou jen obtížně obhajovat. Jsem si totiž vědom veřejné skepse k podobným projektům. Také se mi nelíbí deformace trhu, které způsobují chybná, krátkozraká či nesystémová rozhodnutí úředníků nebo polické reprezentace. Chuť k politické korupci, tedy kupování volebních hlasů, prostřednictvím veřejných dotací, slibování čehokoli či realizace polovičatých řešení je však velká a trvalá. O umělém boomu fotovoltaiky, kukuřičných či řepkových lánů, přetěžování přenosových soustav větrnou a solární elektřinou, využívání rtuti v úsporných žárovkách snad ani nemusím psát. Připojuji pouze několik zajímavých odkazů:

http://byznys.ihned.cz/zpravodajstvi-evropa/c1-59943400-nemecko-obnovitelne-zdroje-elektricka-energie

http://www.novinky.cz/ekonomika/301987-podpora-obnovitelnych-zdroju-presahuje-moznosti-ekonomiky-tvrdi-sefka-eru.html

http://novyprostor.cz/clanky/407/velka-potravinova-loupez.html

http://zpravy.idnes.cz/eu-a-povoleni-na-bazenovou-chemii-dqc-/domaci.aspx?c=A130522_193357_domaci_ert

V Bruseli se teď prý nejvíce skloňuje slovo „konkurenceschopnost“ evropské ekonomiky a cestou vedoucí k jejímu zlepšení by prý měla být ještě větší integrace členských států. Chtěl bych říci, že nic jako evropskou ekonomiku neznám a neumím si ani představit její jednotný zájem, na kterém by se mohli všichni aktéři uspokojivě shodnout. Mohly by to snad být ty tři historické pilíře, na kterých byla myšlenka sjednocené Evropy založena. Volný pohyb zboží, pracovních sil a kapitálu ovšem nebyl nikdy zcela uveden do praxe a troufnu si říct, že z důvodu partikulárních zájmů jednotlivých členských států se to ani nepovede. V politické rovině zatím vítězí všeobjímající korektnost, koncepce přerozdělování a páchání dobrých skutků. Jinými slovy tedy marketingově dobře obhajovaná praxe výběru co nejvyšších daní následovaná snahou o co nejlepší, nejefektivnější, nejspravedlivější utracení veřejných prostředků na projekty, jejichž realizace je ve „veřejném zájmu“. S touto vizí nesvobodného fungování hospodářství se stále nemohu snížit. Mrzí mě, že jsme se v minulosti ničemu nepřiučili a že právě semináři o poznání škodlivosti plánovaného hospodářství Češi neobohatí naši stále ještě společnou Evropu. Od centrálních plánovačů z jiných kontinentů to nelze očekávat.

 

Fotogalerie: Fórum Eko-innovace 2013


 

Strana 5 z 14