Sociální sítě: facebook-icon twitter-icon

Téma "Hlinský krček" v Budějcích podruhé

Se starostou města Rudolfov Vítem Kvalírem jsme portálu Budějcká Drbna poskytli informace k zrušení záměru rekonstrukce důležité budějcké spojnice.

Budějcká Drbna: Budoucnost frekventovaného "Hlinského krčku" je nejistá.


Budějovický "Hlinský krček"

Jsou „překvapení“, bez kterých bych se fakt obešel. Zvyšují adrenalin i „laické“ veřejnosti, natož pak někomu, kdo se na přípravách projektu, který je pro budějckou dopravu důležitý, podílel. Ano, mám na mysli projekt Hlinského krčku a k současné situaci ( zrušení projektu) přidám několik vět.

Na přípravu rozumné alternativy tzv. Hlinského krčku bylo utraceno mnoho peněz a hodin projektování, průzkumů, dohadů… Jeden hlas chybějící od budějovických radních rozhodl, že všechny tyto předem schválené kroky a projekty mohou obyvatelé Českých Budějovic založit do radniční skříně. Když už tam nebude místo, vedení zrealizuje veřejnou zakázku na dodávku dalšího nábytku a život ve městě poběží v poklidu dál.

Zástupce lidu Thoma v novinách zhodnotil výsledek jednání a hlasování rady tak, že město nemá tolik peněz a že „rada neschválila realizaci tohoto projektu“. Ani slovo o skutečných nákladech, které vzejdou pouze z výběrového řízení na dodavatele stavby.

Rada však má své jednotlivé členy, členy velké budějcké koalice proti ODS, a tak by mě zajímalo, jak kdo z velectěných dam a pánů, hlavně z hnutí TOP 09 a HOPB, hlasoval a hlavně v jakém zájmu. V médiích pan Thoma vždy ke spolufinancování čehokoli svolává všechny možné subjekty, které by městu pomohly. Skoro nikdy se však už neúčastní klíčových jednání, při kterých se nastavuje podoba důležitých projektů v tomto případě například dopravní infrastruktury. Jeho zastupující, tedy pravá ženská ruka, se pochopitelně zajímá pouze o možnosti výsadby a údržby veřejné zeleně a stranou tak zůstává bezpečnost či nedejbože komfort řidičů, rozvoj a zhodnocování městských i soukromých pozemků. Nikdo už korektně nejedná s dalšími subjekty jako například státním Ředitelstvím Silnic a Dálnic. Pan primátor by se totiž musel setkat s „normálními“ smrtelníky, SPOLUPRACOVAT a při diskusi by musel odprezentovat a následně vyargumentovat zájmy ne své, ale svých momentálních voličů. Tohoto detailu si však asi ani není vědom. Jsem proto rád, že už dál nedělá ostudu Občanské demokratické straně a svojí osobou sám degraduje mesiášský ideál „nepolitické politiky“.

V případě „Krčku“ to byl opět Jihočeský kraj, který tlačil na Ministerstvo dopravy a ŘSD, aby se jejich vyšší prioritou stalo napojení připravované Severní spojky na zmodernizované pokračování silnice I. třídy vedoucích po ulicích Okružní, Rudolfovská, Hlinská a napojení na zcela nový Rudolfovský dálniční přivaděč, jehož součástí bude právě zmiňovaný krček. Čeho se však Jihočeský kraj a jeho politická reprezentace od pana Thomy a jeho nejbližších opakovaně dočkala? Bohorovných prohlášení (a to nejenom před volbami), kterých se dopouštějí většinou samozvaní příslušníci tzv. „kulturní“ či „morální elity“, v duchu filosofie „za vše špatné mohou jiní, dobro přináším pouze JÁ“.

Svého času jsem přemlouval pana Kavalíra, starostu Rudolfova, aby nepřehrazoval zátarasy jejich potrhanou nudli (rozuměj ten krček), která stále slouží jako nebezpečná silnice hlavně pro Budějčáky. Říkal jsem mu, že bychom byli jako v Kocourkově. Uznávám, že jsem tenkrát udělal chybu. Ty betonové zátarasy by možná někoho opravdu naštvaly a věci by se pak třeba pohnuly správným směrem. Město České Budějovice by přestalo financovat balet či operu a „pustilo by chlup“ také do dopravy. No nic. Alespoň politici z ulice B. Martinů budou moci klidněji spát.

Práci čest.

Václav Král, občan budějckého okresu, občan Jihočeského kraje a bývalý radní pro oblast dopravy Jč. kraje.


3. jednání Dopravního výboru Jihočeského kraje

V úterý 19. března mám ( mimo jiné) na programu i další, 3. jednání Dopravního výboru Jihočeského kraje. Doufám, že toto jednání už bude mít konkrétní výstupy. Projednávat budeme dopravní obslužnost: závěry z projednání návrhu  JŘ 2013/2014 a změn k 9.6.2013, dalším bodem jednání je 1. část prezentace společností zajišťujících regionální dopravu v rámci závazku veřejné služby pro Jihočeský kraj (ČSAD Autobusy České Budějovice – Bc. Vladimír Homola, generální ředitel , ČSAD Jihotrans České Budějovice – Robert Krigar, generální ředitel,  Dopravní podnik města České Budějovice - Ing. Jaroslav Ďuriš.
A DV bude informován o Informace z jednání Valné hromady Svazu dopravy ČR a z jednání na Ministerstvu dopravy ČR.

O průběhu jednání DV budu - pro změnu - informovat já vás :-)


Tajemství virtuálního kuřete.

  Mediální realita, nedávné kauzy a jejich souvislosti - a pak na konci článku překvapivá nabídka, o které Václav Král říká : "Posílám všem virtuální kuře z mého chovu". Překvapení, na které se v 1. webovém rozhovoru nelze nezeptat:

Václave, vy a kuře?? Tedy, kuřata? Překvapujete... Známe vás jako radního, člena dozorčích nebo správních rad, i jako občana jihočeského kraje, ale vaše „zemědělská image“ je víceméně neznámá. Určitě ale má svou historii?

      „Pocházím ze zemědělské rodiny. Tatínek pracoval celý život v zemědělských podnicích a institucích, od jara do podzimu nebyl prakticky doma Vyrůstal jsem i u babiček a dědů na venkově. Dokonce jedna babička pocházela z Předslavic, z krásného statku se známým štítem od mistra selského baroka, Jakuba Bursy. Jako malý kluk jsem jezdil s kombajnem, traktorem či LIAZkou. Vzhledem k tomu, že v živočišné výrobě podnikáme už skoro 20 let, mám v zemědělství i mnoho kolegů a známých. V Lišově a Miletíně chováme kuřata, tzv. brojlery. Zkoušeli jsme i pěstování hlívy ústřičné.“

České zemědělství není v dobré situaci – jaká je vaše zkušenost?

        „Neviděl bych to úplně negativně. Některým oborům se daří více, jiným méně. České zemědělství bylo ještě v 80. letech minulého století pojem. Velká část produkce surovin a našich potravinářských výrobků živila státy komunistického bloku, hlavně pak Rusko. Měli jsme scelená pole, moderní velkovýkrmny, propracovaný systém veterinárního dohledu, kvalitní systém vzdělávání na všech stupních, šlechtitelství a plemenářství bylo také na vysoké úrovni stejně jako většina zpracovatelského, respektive potravinářského průmyslu. Koneckonců i družstevnictví bylo vhodnou formou podnikání, přesněji správy společného majetku. Existovaly tu přidružené výroby, jejichž produkty se snažily zaplnit některé díry na centrálně plánovaných „trzích“. Věřím, že tento potenciál tady stále ještě máme včetně. šikovných a podnikavých lidí. V éře socialismu se tady však příliš neinvestovalo do kvalitních hnojiv a nebyly široce dostupné vyspělé technologie zemědělské mechanizace. To, co se stalo po roce 1989, byl z části přirozený a nutný proces navracení majetku, transformace a z druhé části se pak možná jednalo o uměle vyvolaný proces utlumování české výroby ve prospěch zahraničních dodavatelů. Jinak si totiž neumím vysvětlit zavádění kvót na zemědělskou produkci, zákazy dovozů nebo systém rozdílných subvencí v jednotlivých státech Evropské unie.“

Existuje podle vás možnost zlepšení, nápravy a jestli ano, tak jak?

      „Těch cest je mnoho a jak to už v životě chodí, neexistuje jeden zaručený recept. Je tu obrovský prostor pro inovace všeho druhu, pro hledání řekněme národní protiváhy ke globálním firmám, spekulantům a podobně. Trápí mě ale několik věcí:

      Půda a lesy jsou dnes to nejcennější, co nám v republice ještě zůstalo ve společném vlastnictví. Je to majetek s REÁLNOU hodnotou, který má dlouhodobé přínosy – jak ekonomické, tak i ty ekologické. Měli bychom se tedy důsledně starat o hospodaření s tímto bohatstvím a ne se ho lehkomyslně zbavovat nebo dopustit jeho drancování. Pominu teď jednorázové přesuny obrovských výměr pozemků jako například současnou podobu církevních restitucí. Tohle téma by vydalo na samostatný rozhovor. Chtěl bych dnes ale zmínit např. zmenšování fondu kvalitních půd novou výstavbou – obytných domů, industriálních zón, fotovoltaických elektráren atd. - bez systemické rekultivace či využívání starých průmyslových areálů a podobně. Se zhoršováním kvality půdy a její nadměrnou erozí souvisí i pěstování kukuřice kvůli výrobě elektrické energie nebo řepky pro výrobu pohonných hmot. V mnoha bioplynových elektrárnách dochází navíc k plýtvání odpadním teplem. Na druhou stranu, tyto plodiny jsou pro zemědělce záchranou, jelikož se na jejich pěstování dá ještě něco vydělat. Ale to jen díky státní podpoře. Myslím, že existují i jiné energetické zdroje, které bychom mohli efektivněji využívat a půdu pak nechat k produkci potravin.

     Jsem proti dotacím všeho druhu, ale dlouhodobě také tvrdím, že jestli produkci potravin či komodit z živočišné i rostlinné výroby dotují okolní státy a podporují jejich vývoz, Česká republika musí domácí produkci dotovat také, jestli nechce přijít o poslední výrobce, kteří u nás ještě zůstali. Navíc by měl při posuzování kvality potravin platit u všech výrobců, tedy i těch zahraničních, stejný metr.

      Fakticky se vracíme k centrálnímu plánování, ve kterém z podstaty dochází k chybným rozhodnutím sociálních inženýrů a demotivaci k práci a myšlení. Vyplnit žádost o dotaci je administrativně náročné, ale mnohdy snazší než se téměř celý rok starat zaseté pole. Navíc se na systému přerozdělování veřejných peněz živí armáda úředníků a konzultantů nejenom v Bruseli. Chtěl bych zdůraznit, že zemědělství nikdy nebylo o rychlém zbohatnutí, ale o tvrdé, vytrvané práci, která přinášela dobrou obživu.“

Co je vlastně motivem pro to, aby i přes velké problémy pokračovali a jaký je konkrétně váš motiv?

     „Mnohé snad vyplynulo z předchozích odpovědí. Zemědělství chápu i jako harmonii s přírodou, způsob splynutí s určitým místem či krajem. Například celý proces výroby poctivého chleba mě nikdy nepřestane udivovat. Navíc zemědělství má blízko k tradicím a ty jsou ryze konzervativní hodnotou… a ty já rád ....“

Díky za rozhovor.

Fotogalerie: Nevirtuální kuřata.


Ze života občana České republiky.

Jsem občan. Občan České republiky.

Neříkejte škodolibě : dobře ti tak.

Jedeme v tom všichni :-)

Je ale otázkou, jestli naši „jízdu“ neovlivňuje mediální realita víc, než je zdrávo.

Aktuálně nastal mediální humbuk kolem podání žaloby na prezidenta Klause pro velezradu. Proces, který není ničím jiným, než pošpiňováním nejvyššího ústavního činitele, proces, který je pokračováním snahy mnoha populistů ( tj. lidí bez užitečné tvůrčí potence, praktické životní zkušenosti a schopnosti vést diskusi) přesouvat politiku do dlouhodobě paralyzovaných soudních síní…. a to nemluvím pouze o senátorech ČSSD, KDU-ČSL a panu Šestákovi. V minulosti již několikrát česká společnost kvůli aktivitě těchto „morálních“ aktivistů „utrpěla úspěch“ a posunula se tím jediným „správným“ směrem, tedy tím, který vytýčí státní instituce nějakým „lejstrem“ - vyhláškou, nařízením, novelizací novelizace a podobně. O tom se ale z médií nedozvíme, to není a asi nikdy nebude hlavním námětem. Hlavním námětem je „senzace“ - na prezidenta republiky byla podána žaloba. To je „hit“, který zvýší sledovanost, čtenost, poslechovost a krátkodobě přinese jak politický, tak komerční efekt.

Jenže v mediálním křiku nám rychle zanikají důležitá témata, jejichž komerční přitažlivost pro redakce už klesla. Není proto již žádoucí s nimi obtěžovat konzumenty mediálního zboží, natož je dál je rozvíjet nebo se k nim dokonce seriozně vracet po uplynutí několika měsíců.

 

Jak je mým zvykem, budu zase nepříjemně konkrétní. Do detailu zatím nepůjdu, nebojte se. Pokusím se jen oživit několik skoro zapomenutých superkauz, které spolu tak trochu souvisí.

Nebezpečné koncentrace methanolu v lihovinách! Před časem hlavní a určitě „vděčné“ téma – zvýšila se čtenost novin, sledovanost televize; poslechovost rádií. Prostě „dobrej kšeft“. Umírali lidé; reportéři se nestačili přesouvat od nemocnice k nemocnici, noviny se plnily dramatickými titulky.Ministr zodpovědný za výběr daní a cel, tedy Ing. Kalousek, se skoro ani neukázal, natož aby z tohoto průšvihu vyvodil odpovědnost svoji nebo nedejbože osob blízkých; proběhlo pár razií v hospodách a obchodech (na různé „sámošky“, kde se rozlévá levný chlast, se snad nezapomnělo, doufám); pracovníci Celní správy se tvářili, že o černém obchodu s lihem nic neví (jak by také mohli, když se mi zdá, že veškerá sledovací technika státní mašinerie je nasazena v nelítostném boji proti korupci – rozuměj proti několika nepohodlným politikům a vybraným podnikatelům) a když se z médií dozvěděli zajímavé indicie, tvrdě udeřili proti nepoctivcům, kteří královsky profitují na pašování, resp. neoficiální výrobě lihu, jelikož nesmyslně vysoké daně v České republice je k tomu přímo vybízí…

 

Byla to velkolepá mediální show....a dnes? Ticho.Nic. Odpovědnost, viníci, potrestaní? Nikdo  už se neptá? Já ano. Ptám se, proč hrdinní populisté, totiž, pardon, senátoři, nepodali v této věci žalobu, třeba na neznámého pachatele? A nevyvolali kolem ní stejný humbuk, jaký předvádí dnes?

 

A další nedávná dramata: Kvalita dovážených potravin – jen pro připomenutí… sušenky, po kterých by mohl zemřít nejenom potkan. Biovejce, která nejsou snad ani vejci. Sůl v potravinách, která není solí, ale posypovým materiálem.Hovězí maso, které není hovězím masem a další a další... . Byli jsme svědky různých výlevů emocí; po zajisté bouřlivém jednání například o zákazu označování potravin názvy jako rum a marmeláda se alespoň z horké půdy Bruselu ozval ministr Bendl a horlivě sliboval, ….. Nezavedli jsme embargo na dovoz potravin ze států, které dlouhodobě nectí české potravinářské normy a opakovaně k nám posílají produkty 2. a 3. Jakosti. Uvědomili jsme si možná, že například maso k nám nedováží pouze obchodní řetězce, ale také různí zpracovatelé…

 

Byla to série velkolepých mediálních show ...a dnes? Ticho. Nic. Odpovědnost, viníci... .proč hrdinní populisté, totiž, pardon, senátoři, nepodali v této věci žalobu....ano, já vím, nemám klást zbytečné otázky. A to mne napadá ještě jedna: proč stejný mediální prostor, jaký byl věnován výše uvedeným kauzám, není věnován také článkům, reportážím, pořadům o kvalitních českých potravinách, českých zemědělcích?

 

Obě tyto kauzy spojuje několik atributů:

Dlouhodobý nezájem společnosti (vč. akademické sféry a médií ) o SKUTEČNÉ řešení skutečných problémů ve veřejném prostoru.

Téměř žádná obrana české domácí produkce. O její podpoře ani raději nemluvím.

Síla plamenných slov a prohlášení před kamerou a ubohost následných činů.

Nedůslednost mlčící většiny národa (nikde jsem v poslední době neviděl například petici za dostupné kvalitní české potraviny nebo sběr podpisů na podporu českého zemědělství).

 

Co s tím? V tuto chvíli se mi chce společně s lidmi, kteří stojí pevně nohama na zemi a nechtějí žít jen v mediální realitě, pořádně nahlas zakřičet: „I po volbách se zajímáme o věci, které se dějí kolem nás, a tyto nezapomeneme!“. A vám, „morálním“ rozvracečům stranické demokracie v tichosti říkám, že jestli chcete vidět davy v ulicích, pokračujte ve svém konání! My ostatní budeme dál poctivě a trpělivě pracovat pro blaho našich rodin a snad i celého národa a České republiky.

 

Na potvrzení svých slov všem virtuálně posílám české kuře z mého chovu. Za přibližně 35 dní ho (značně větší) uvidíte někde v chlaďáku, tak doufám, že ho mezi těmi rozmrzlými z dovozu poznáte (třeba podle vyšší ceny) a koupíte si ho. Jako odvážní zákazníci sice zaplatíte víc, protože kvalitní krmení, veterinární dohled během celého jeho života, špičková technologie porážky a zpracování, zpětná dohledatelnost původu každého jednotlivého kusu, absence systematické státní podpory živočišné výroby, přivřené oči Potravinářské inspekce a Veterinární správy na hranicích při dovozu „taky kuřat“ ze zahraničí holt něco stojí, ale vyplatí se to. Budete totiž odměněni kuřetem, které jako kuře voní a chutná.

Václav Král, v realitě žijící občan České republiky


Dopravní soutěž pro jihočeské MŠ v budějovickém Hopsáriu 7. března 2013

S radostí jsem se zúčastnil části dopravní soutěže, kterou v českobudějovickém centru pro děti a rodiče Hopsárium připravil BESIP ve spolupráci s Jihočeským krajem. Koncept dopravní výchovy dětí a mládeže, který jsme v roce 2012 iniciovali, funguje a to je fakt důvod k radosti. Soutěže se zúčastnilo 16 mateřských škol ze 4 okresů Jihočeského kraje a celkem soutěžilo 28 čtyřčlenných družstev. Mile mne překvapilo, jak se děti v dopravních značkách orientují, sice je ještě neuměly pojmenovat přesně, ale jejich význam znaly. Poděkování určitě patří Václavu Kovářovi, krajskému koordinátorovi BESIPu a Lubošovi Rákosníkovi z odboru dopravy Jč. kraje. A samozřejmě také paní učitelkám, které se dopravní výchově dětí věnují. Je opravdu dobrým důvodem k radosti vědět, že právě tato důležitá oblast výchovy dětí funguje.

Jen mi radost  trošku zkazilo zjištění, že do těch super šlapacích autíček se už prostě nevejdu :-)

Jihočeský den jízdy do pohody bez nehody.

Fotogalerie: Dopravní soutěž v Hopsáriu


"Několik" poznámek z Dopravního výboru JčK 20.2.2013

       K článku  Quo vadis, jihočeská dopravo? doplním několik svých názorů, které jsem členům Dopravního výboru Jihočeského kraje v průběhu jednání (mimo jiné) sdělil:

            Protože vím, že politickou práci nikdo neocení, využil jsem příležitosti a alespoň poděkoval úředníkům z odboru Dopravy za skvělou práci, kterou mimo jiné dokumentovali i uvedenými prezentacemi materiálů. A jsem hrdý na to, že jsem mohl přidat další informace, tentokrát o penězích… Do jihočeských silnic byly vloni investovány cca 2 miliardy korun z různých zdrojů a akce připravené na rok 2013 jsou ještě ambicióznější! Bohužel se ve většině médií stále dočítáme pouze o údajně zmanipulovaných veřejných zakázkách, rušení připravených projektů… Ovšem nikdo nedoloží důvěryhodné důkazy, nikdo nebyl za nic odsouzen a co je nejhorší, nikdo nepřináší alternativu, co a jak v regionu konkrétně dělat.  

             Nerad jsem konstatoval, že netáhneme za jeden provaz. Staráme se o to, jaká koalice má kraji vládnout,  vymýšlíme dny Slovenské či Maďarské kultury, boříme věci, které fungují nebo na sebe dokonce posíláme žaloby. Společnost a Jihočeský kraj tím trpí. Mně nezáleží na politické příslušnosti předkladatelů různých návrhů, ale na efektivnosti a smysluplnosti jednotlivých projektů a jejich rozvojovém potenciálu pro Jihočeský kraj a jeho obyvatele. Dopravnímu výboru dávám k dispozici své zkušenosti a jsem tu proto, abych pomohl vzájemně si vyjasnit jednotlivé závěry a pro Zastupitelstvo kraje tak  zformulovat relevantní doporučení… Veřejně jsem také prohlásil, že jistou naději na změnu vkládám do osoby předsedy Výboru, pana Jocha, který se dopravní problematikou zabývá v ČB, aniž je to v popisu jeho funkce. Jako jediný politik si totiž zřejmě uvědomuje důležitost skutečného řešení „dopravní otázky“ na českobudějovicku.

            Apeloval jsem opět na dokončení Dopravní sektorové strategie. Jihočeský kraj vloni Ministerstvu dopravy poskytl detailní podklady, ze kterých vyplývají priority výstavby infrastrukturních projektů na území regionu. Přijaté koncepční materiály Kraje, postavené na základě faktů zjištěných „v terénu“, vyhodnocených na základě transparentních a objektivních kritérií a prodiskutované se zástupci místní samosprávy, pomáhají eliminovat tlaky místních politiků na prosazování svých zájmů, které se mění skoro po každých volbách. Totéž by měl udělat i stát a na základě tohoto dokumentu pak plánovat přípravu a realizace jednotlivých staveb. Vzhledem k tomu, že tento materiál musí platit třeba i 20 let, musí být prodiskutován napříč politickým spektrem v Poslanecké sněmovně.

      Ano, musíme vyvinout tlak na dostavbu D3 a letos lobbovat (to není sprosté slovo) za její zařazení do hlavní silniční sítě spojující evropsky významné aglomerace. Bez poctivé, vytrvalé a skupinové práce to ale nepůjde. Jaký je osud dopisu, který jsem inicioval a byl poslán všem europoslancům? Jakou činnost vyvíjí kancelář, kterou má Jihočeský kraj v Bruselu? Kdo tam vůbec pracuje? Kdo dále jedná s rakouskou stranou např. o hraničním přechodu mezi rychlostní silnicí R3 a S10? Bude mít pan hejtman Zimola od projektantů k dispozici záborový elaborát, který projedná se svým rakouským protějškem v průběhu jejich plánovaného setkání? Není prostě možné, aby v legislativě chyběly prováděcí vyhlášky na výkupy pozemků potřebných pro veřejněprospěšné stavby. Kdy je ministr Kalousek, Jankovský… připraví? Není prostě možné, abychom neproinvestovali evropské fondy zrovna do infrastruktury země, což je jedna z mála aktivit, kterou dle mého názoru má stát dělat…

             Jak už to tak u nás bývá, v okamžiku, kdy jsou léta připravované věci těsně před realizací a čeká se na finální rozhodnutí, objeví se někdo, kdo začne vše (mnohdy populisticky) zpochybňovat a snaží se rozběhnutý proces zastavit. Ne veřejně, ale skrytě, pěkně v tichosti. Například u zmiňované překategorizace silnice II/105 na státní silnici I. třídy zřejmě v této logice hejtman Zimola zlehčuje závěry všech odborných analýz současných i budoucích intenzit dopravních proudů, počty obyvatel v jednotlivých lokalitách, názor Ministerstva dopravy, stavební, investiční a provozní náročnost a prosazuje alternativní trasu Temelín – Písek. Nebo se snad chce nějakým gestem zavděčit „opozičnímu“ zastupiteli Průšovi z Písku? Další postup v tomto konkrétním projektu může být i takový, že politická reprezentace Jihočeského kraje neudělá nic a budeme se starat o tuto silnici a navíc i současnou mezinároní silnici I/3, která připadne do majetku Kraje po dokončení úseků dálnice D3. Vrcholní regionální politici si tím teď ušetří spoustu času a starostí. Ne však veřejných peněz, které jsme již vynaložili na množství analýz a které bychom v budoucnu navíc mohli použít např. na potřebné opravy mimo hlavní síť krajských silnic, jak vyplynulo z  další nejnovější analýzy.

             Po dlouhých „bojích“ dostal JčK na starosti dopravu v rámci nesourodého euroregionu Dunaj – Vltava ( Euroregion Donau-Moldau ) a má teď za úkol vytipovat cca 4 projekty, jejichž realizaci budou všichni členové společně tlačit. Osobně to vidím na podporu dunajské plavby, která je tak „důležitá“ pro všechny obyvatele jižních Čech a vybudování nějaké „velice důležité“ cyklostezky. O „zanedbatelném“ multimodálním (dálnice + železnice) koridoru Praha – Linz, resp. sever – jih Evropy nebude ani řeč, protože na tom se těch 8 členů nikdy neshodne… ale třeba se pletu a válec Zimola konečně zafunguje.

     Po prezentaci procesu změn jízdních řádů jsem čekal, že uslyšíme pokračování předvolebních monologů k tématu, že v Jihočeském kraji se všechno dělalo špatně a bude předložen alternativní systém dopravní obslužnosti (např. od hnutí Jihočeši 2012, které status quo populisticky kritizovalo). Zatím se tak nestalo, takže jako předseda dozorčí rady JIKORDu budu dále systematicky vylepšovat současný stav a budu dále čekat, že někdo přijde s revoluční myšlenkou, kde přes noc ušetřit desítky milionů korun a jak při tom rozšíříme frekventované spoje do každého místa v Jihočeském kraji.

A to je asi tak všechno...Vlastně, není! Nemohu nedodat, že bych byl hodně rád, kdyby „jihočeská doprava“ mohla na otázku Quo vadis? sebevědomě a pravdivě odpovědět:: „Dopředu a ke spokojenosti občanů i návštěvníků Jihočeského kraje!“.

Prosím? Co jste říkali? Že na naivitu už ve svém věku nemám nárok?

Tak dík, no :-)

(Ale optimistou zůstat mohu, ne?)




Jihočeský vědecko-technický park

K rozvoji Jihočeského kraje nepatří jen výstavba a opravy silnic, investice do nemocnic nebo škol, ale také oblasti veřejností méně vnímané, přesto velmi důležité pro budoucnost a ekonomiku kraje, jihočeských podnikatelů a firem. Například Jihočeský vědecko-technický park.Uvítal jsem možnost jeho existence společně s Vaškem Filišteinem prezentovat.

Budějcká Drbna: Park, který chce zabránit odlivu mozků.


Dopravní výbor Jihočeského kraje 20. 2.2013

Ve středu 20. února 2013 jsem se zúčastnil už 2. jednání Dopravního výboru Jihočeského kraje. Jednání mělo převážně informativní charakter, členové výboru se zatím s problematikou dopravní infrastruktury jihočeského kraje a kompetencemi a úkoly Jihočeského kraje ( rady, zastupitelstva)  seznamují. Přesto z jednání vzešlo několik zajímavých námětů a také výstupů, k nimž se v nejbližších dnech vrátím v obsáhlejším článku.


"Zemědělský" ples.

Nejen prací a politikou živ je občan jihočeského kraje :-) V uplynulých týdnech jsem s potěčením absolvoval ples ODS v KD Včelná, Obecní ples v KD Borek  a také Ples stavbařů v DK Metropoll v  Budějovicích. A v dnech příštích se určitě nechám zlákat možností potkat se s kolegy agrárníky i s lidmi ze střední a vysoké "zemědělky".

Pozvánka je samozřejmě určena Vám všem, kteří se chcete dobře bavit a třeba i v tombole získat některý z darů jihočeské země :-)


Volba je pro mne synonymem uvážlivosti.

Slovo "volba" je pro mne synonymem pro uvážlivé rozhodování na základě objektivního posouzení faktů, pozitivních i negativních vlastností. Zvažoval jsem "pro" a "proti" i u obou kandidátů  2.kola voleb na úřad prezidenta ČR. Jedním z výrazných rozhodovacích kritérií byl i jejich postoj k řešení situace v Národním parku Šumava, konkrétně řešení kůrovcové kalamity. Zatímco Karel Schwarzenberg podporoval tzv. bezzásahovost a tedy další expanzi lýkožrouta smrkového a další usychání šumavských lesů, ačkoliv  v lesích na svém panství by nic takového nedopustil,  Miloš Zeman podpořil pragmatická řešení a zásahy, které mohou kůrovcovou kalamitu zastavit nebo účinně omezit a zachovat tak zelenou Šumavu, kde může kromě tetřeva žít i člověk.

I to je jeden z důvodů, proč jako občan dám v 2. kole voleb 25. a 26. ledna 2013 hlas Milošovi Zemanovi.

Svůj názor doplním konstatováním, že kůrovec nezasáhl lesy v NP Šumava jen v mediálně známých místech, jako je oblast Ptačího potoka, ale devastuje lesy i v jiných částech, například na Radvanovickém hřbetě. Jeho vývoj a usychání stromů dokumentují fotky, pořízené v letech 2008 - 2012.

 

FOTOGALERIE: JAK ŠEL ČAS A KŮROVEC V OBLASTI RADVANOVICKÉHO HŘBETU V NP ŠUMAVA V LETECH 2008 - 2012.

 

 


Strana 7 z 14