Sociální sítě: facebook-icon twitter-icon

Ze života občana České republiky.

Jsem občan. Občan České republiky.

Neříkejte škodolibě : dobře ti tak.

Jedeme v tom všichni :-)

Je ale otázkou, jestli naši „jízdu“ neovlivňuje mediální realita víc, než je zdrávo.

Aktuálně nastal mediální humbuk kolem podání žaloby na prezidenta Klause pro velezradu. Proces, který není ničím jiným, než pošpiňováním nejvyššího ústavního činitele, proces, který je pokračováním snahy mnoha populistů ( tj. lidí bez užitečné tvůrčí potence, praktické životní zkušenosti a schopnosti vést diskusi) přesouvat politiku do dlouhodobě paralyzovaných soudních síní…. a to nemluvím pouze o senátorech ČSSD, KDU-ČSL a panu Šestákovi. V minulosti již několikrát česká společnost kvůli aktivitě těchto „morálních“ aktivistů „utrpěla úspěch“ a posunula se tím jediným „správným“ směrem, tedy tím, který vytýčí státní instituce nějakým „lejstrem“ - vyhláškou, nařízením, novelizací novelizace a podobně. O tom se ale z médií nedozvíme, to není a asi nikdy nebude hlavním námětem. Hlavním námětem je „senzace“ - na prezidenta republiky byla podána žaloba. To je „hit“, který zvýší sledovanost, čtenost, poslechovost a krátkodobě přinese jak politický, tak komerční efekt.

Jenže v mediálním křiku nám rychle zanikají důležitá témata, jejichž komerční přitažlivost pro redakce už klesla. Není proto již žádoucí s nimi obtěžovat konzumenty mediálního zboží, natož je dál je rozvíjet nebo se k nim dokonce seriozně vracet po uplynutí několika měsíců.

Jak je mým zvykem, budu zase nepříjemně konkrétní. Do detailu zatím nepůjdu, nebojte se. Pokusím se jen oživit několik skoro zapomenutých superkauz, které spolu tak trochu souvisí.

Nebezpečné koncentrace methanolu v lihovinách! Před časem hlavní a určitě „vděčné“ téma – zvýšila se čtenost novin, sledovanost televize; poslechovost rádií. Prostě „dobrej kšeft“. Umírali lidé; reportéři se nestačili přesouvat od nemocnice k nemocnici, noviny se plnily dramatickými titulky.Ministr zodpovědný za výběr daní a cel, tedy Ing. Kalousek, se skoro ani neukázal, natož aby z tohoto průšvihu vyvodil odpovědnost svoji nebo nedejbože osob blízkých; proběhlo pár razií v hospodách a obchodech (na různé „sámošky“, kde se rozlévá levný chlast, se snad nezapomnělo, doufám); pracovníci Celní správy se tvářili, že o černém obchodu s lihem nic neví (jak by také mohli, když se mi zdá, že veškerá sledovací technika státní mašinerie je nasazena v nelítostném boji proti korupci – rozuměj proti několika nepohodlným politikům a vybraným podnikatelům) a když se z médií dozvěděli zajímavé indicie, tvrdě udeřili proti nepoctivcům, kteří královsky profitují na pašování, resp. neoficiální výrobě lihu, jelikož nesmyslně vysoké daně v České republice je k tomu přímo vybízí…

Byla to velkolepá mediální show....a dnes? Ticho.Nic. Odpovědnost, viníci, potrestaní? Nikdo  už se neptá? Já ano. Ptám se, proč hrdinní populisté, totiž, pardon, senátoři, nepodali v této věci žalobu, třeba na neznámého pachatele? A nevyvolali kolem ní stejný humbuk, jaký předvádí dnes?

A další nedávná dramata: Kvalita dovážených potravin – jen pro připomenutí… sušenky, po kterých by mohl zemřít nejenom potkan. Biovejce, která nejsou snad ani vejci. Sůl v potravinách, která není solí, ale posypovým materiálem.Hovězí maso, které není hovězím masem a další a další... . Byli jsme svědky různých výlevů emocí; po zajisté bouřlivém jednání například o zákazu označování potravin názvy jako rum a marmeláda se alespoň z horké půdy Bruselu ozval ministr Bendl a horlivě sliboval, ….. Nezavedli jsme embargo na dovoz potravin ze států, které dlouhodobě nectí české potravinářské normy a opakovaně k nám posílají produkty 2. a 3. Jakosti. Uvědomili jsme si možná, že například maso k nám nedováží pouze obchodní řetězce, ale také různí zpracovatelé…

Byla to série velkolepých mediálních show ...a dnes? Ticho. Nic. Odpovědnost, viníci... .proč hrdinní populisté, totiž, pardon, senátoři, nepodali v této věci žalobu....ano, já vím, nemám klást zbytečné otázky. A to mne napadá ještě jedna: proč stejný mediální prostor, jaký byl věnován výše uvedeným kauzám, není věnován také článkům, reportážím, pořadům o kvalitních českých potravinách, českých zemědělcích?

Obě tyto kauzy spojuje několik atributů:

Dlouhodobý nezájem společnosti (vč. akademické sféry a médií ) o SKUTEČNÉ řešení skutečných problémů ve veřejném prostoru.

Téměř žádná obrana české domácí produkce. O její podpoře ani raději nemluvím.

Síla plamenných slov a prohlášení před kamerou a ubohost následných činů.

Nedůslednost mlčící většiny národa (nikde jsem v poslední době neviděl například petici za dostupné kvalitní české potraviny nebo sběr podpisů na podporu českého zemědělství).

Co s tím? V tuto chvíli se mi chce společně s lidmi, kteří stojí pevně nohama na zemi a nechtějí žít jen v mediální realitě, pořádně nahlas zakřičet: „I po volbách se zajímáme o věci, které se dějí kolem nás, a tyto nezapomeneme!“. A vám, „morálním“ rozvracečům stranické demokracie v tichosti říkám, že jestli chcete vidět davy v ulicích, pokračujte ve svém konání! My ostatní budeme dál poctivě a trpělivě pracovat pro blaho našich rodin a snad i celého národa a České republiky.

Na potvrzení svých slov všem virtuálně posílám české kuře z mého chovu. Za přibližně 35 dní ho (značně větší) uvidíte někde v chlaďáku, tak doufám, že ho mezi těmi rozmrzlými z dovozu poznáte (třeba podle vyšší ceny) a koupíte si ho. Jako odvážní zákazníci sice zaplatíte víc, protože kvalitní krmení, veterinární dohled během celého jeho života, špičková technologie porážky a zpracování, zpětná dohledatelnost původu každého jednotlivého kusu, absence systematické státní podpory živočišné výroby, přivřené oči Potravinářské inspekce a Veterinární správy na hranicích při dovozu „taky kuřat“ ze zahraničí holt něco stojí, ale vyplatí se to. Budete totiž odměněni kuřetem, které jako kuře voní a chutná.

Václav Král, v realitě žijící občan České republiky