Za šestero horami a šestero řekami, v krajině rybníků, polí a malebných vesnic a měst žije Král, který má poctivé královské jméno Václav a také má tři syny, kteří jsou mu nadevše.
Jednoho dne pravil Král Václav svým synům: „Synové moji, už delší dobu pozoruji, že naše české královské jablko a poctivou českou korunu ohrožují cizí mocnosti. To jako Král český nemohu dopustit! Je čas na činy, ne slova!
I vydal se Král Václav do sadu, který se na jihočeské stráni skvěl tisíci Královskými jablky.
I jal se Král Václav trhat a trhat…až se obával, aby ho v zemi nezačali nazývati trhanem 🙂
Když jablka očesal, vsedl do svého královského kočáru a vrátil se do království. Tam přivolal své tři syny a dal jim úkol:
„Synové moji, na jablka tato náš královský erb dávati budete….“ A jak řekl, tak se i stalo.
Král Václav syny pochválil, v královské pokladnici zlaté mince korun českých hojně nabral a na jihočeská náměstí a ulice se se svou Královskou družinou vydal, aby jablka a koruny české hájil.
I rozdával Král Václav Královská jablka a české koruny spolu se svými slovy, že česká jablka vždy budou lepší než jablka z cizozemských krajů a českou korunu proti cizí měně, zvané euro, musíme hájit a nedopustit, aby zmizela v propadlišti dějin.
A jestli ještě všechna Královská jablka a české koruny nerozdal, tak je v jihočeských městech a vesnicích rozdává dodnes 🙂
Příště: O Králi Václavovi a modrém z nebe.