6. července 1415 byl v Kostnici upálen Mistr Jan Hus – a my kvůli tomu máme 6. července 2012 den volna. Jenže Janu Husovi vděčíme za mnohem víc než za pár hodin volna navíc, které sice oceníme, ale mnohem více bychom měli ocenit fakt, že Jan Hus, rodák z jihočeského Husince, ovlivněn Viklefem se snažil o reformaci církve téměř 100 let před svými následovníky Lutherem či Kalvínem. Tak jak myšlenky humanismu, respektive individualismu volně plují dějinami, doputovaly v těchto hodinách až ke mně:-)
Husova osobnost, názory a činy byly v minulosti mnohokrát zneužity k různým účelům. Moje zamyšlení účelové rozhodně není a doufám, že ho tak i přijmete. Určitě nemám ambici zasvěceně v pár větách popsat Mistrův odkaz. Jsem si také vědom toho, že nelze zcela srovnávat roky +/-1412 a 2012, nicméně jisté paralely ve stavu společnosti zde vidím.
Hus mimo jiné kritizoval mravní úpadek římsko-katolické církve, respektive společnosti; odpustky; bohatství církevních hodnostářů; poplatky církvi bez ohledu na chudobu věřících. Tvrdil například, že křesťan (= člověk) nemá poslouchat příkazy, které jsou v rozporu s biblí, přesněji, příkazy či rozhřešení, které vydává ten, kdo sám hřeší. Nepřipomíná vám ta situace něco?
Když kázal, že hlavou církve není papež, ale Kristus, dodával, že věřit v existenci Boha ještě neznamená, že člověk je křesťanem. Aby člověk byl skutečným křesťanem, musí k tomu věřit slovu Božímu a konat podle něho.
Nevyzýval tím ale k anarchii, jelikož dále také říkal, že každý si nemůže dělat to, co se mu zrovna zlíbí. Obhajoval totiž nadřazenost svědomí opřeného o výše zmiňované křesťanské hodnoty, čímž v důsledku usiloval o svobodnou společnost, to jest svobodu církevní i politickou. Stal se tak otcem myšlenek základu moderní demokratické společnosti a tedy vlastně kapitalismu. Bohužel, ten se nám v těchto dnech opět vzdaluje. Nebo se spíš vzdalujeme my jemu?
Osobnost i názory Mistra Jana jsou v zahraničí dodnes uznávány. Český národ je laxní, až skeptický k podobným idejím a tak půjde asi těžko, aby byl i doma Mistr Jan znovu uctíván pro svůj charakter a lásku k lidu, o jehož úroveň se nikdo z vrchnosti moc nestaral. Naopak, lid byl svými vládci významně manipulován. Hus v těchto dobách neobhajoval „svoji“ pravdu, nýbrž pravdu, o které byl přesvědčen, že je pravdou Boží. Proto ji v Kostnici nemohl odvolat. Zradit Boha by pro něj byl ten největší hřích.
Ocenění a uznání za reprezentaci Jihočeského kraje si tedy dnes dovoluji symbolicky předat tomuto našemu významnému jihočeskému rodákovi… V jeho životním příběhu shledávám pro dnešní dobu víc než významné a platné poselství, že neexistují spravedlivější a lepší lidé, kteří za nás vše zařídí a převezmou odpovědnost, kterou musíme mít sami za sebe. Poselství, že každý se musí přičinit, pokorně pracovat pro sebe i pro celý národ, a nevěřit při tom různým účelovým tvrzením a zjednodušujícím nepravdám, ale naopak odhodlaně hledat pravdu skutečnou. I za tu cenu, že se možná spálí.
