Pracoval třeba jako manažer strojírenského podniku, byl krajským radním pro regionální rozvoj, dopravu, investice a územní plánování. Teplárnu nikdy předtím neřídil. Václavu Královi, šestatřicetiletému předsedovi představenstva Teplárny České Budějovice, vyčítá opozice v zastupitelstvu krajského města nulovou praxi v oboru, do něhož městská firma s více než dvěma stovkami zaměstnanců patří. Přesto si Václav Král pro letošní rok stanovil hned několik zásadních úkolů.
Co jste si napsal na seznam cílů roku 2017?
Společnost potřebuje posunout v koncepčních věcech. Pečlivě analyzujeme, zda by bylo pro teplárnu a město výhodné připojit se na horkovod z Temelína, domlouváme obchodní a technické podmínky se zástupci skupiny ČEZ. Řešit je třeba i otázku spalování tuhých alternativních paliv (TAP) nebo další rozvoj horkovodní sítě. Teplárna by měla participovat i na projektu smart city neboli chytré město. První dva úkoly jsou dány rozhodnutím loňské valné hromady a dozorčí rada pečlivě sleduje jejich plnění.
Když vám opoziční zastupitelé Budějovic vytýkali nulovou praxi v oboru teplárenství, řekl jste: o mé kvalifikaci si promluvíme za rok, až vyhodnotíme výsledky mé práce. Je to, co jste vyjmenoval, vůbec možné stihnout do roka?
Musíme to stihnout. Jestli se to nepodaří, zavřeme si spoustu cest, například pro čerpání dotací z evropských fondů. Co se týká spalování tuhých alternativních paliv vyráběných z odpadů, i tady jsme tlačeni jasně daným termínem. Po roce 2024 už nebude možné odpad skládkovat. Respektive možné to bude, ale za dramaticky nákladnějších podmínek. To je motivace, která nás vede k rychlé práci. Není to ale pouze záležitost teplárny. Jsou to i témata s přesahem do města a koneckonců i do kraje. Nechte mi a kolegům z představenstva čas na práci, abychom se na podzim zpovídali z toho, jak daleko jsme došli a zda jsme uspěli, nebo ne.
V křesle šéfa teplárny jste dva měsíce. Stačil jste už poznat silná místa i slabé stránky podniku?
Mezi silné stránky určitě patří fakt, že teplárna je tradiční, stabilní firma, která dodává čisté energie za dobrou cenu, a přispívá tak k pohodě bydlení desítek tisíc lidí v aglomeraci Českých Budějovic. Nemohla by fungovat bez profesionálních a kompetentních zaměstnanců, které máme. Se zaměstnanci ovšem souvisí i jedna slabá stránka – zatím nám chybí systém systematického získávání a vzdělávání pracovníků, kteří jednou nahradí současné kolegy věkem se blížící k penzi. Například dispečerovi v teplárně trvá sedm let, než se dostatečně zapracuje, aby byl schopný předcházet různým rizikům. Musíme i ve spolupráci se středními a vysokými školami hledat šikovné lidi a těm předávat zkušenosti starých mazáků. Musíme motivovat nové zaměstnance k práci v energetice. Také bych rád rozpracoval do provozních detailů nedávno schválenou energetickou koncepci města. Chceme předložit relevantní varianty, aby si dozorčí rada mohla udělat názor o dalším směřování teplárny a valná hromada pak případně schválila změnu koncepce.
Zmínil jste plán přivést do Budějovic teplo potrubím z Temelína. Jak by se tím změnil provoz teplárny?
Plán je takový, že asi 50 procent tepla by se po Budějovicích rozvádělo horkou vodou, dosud je to většinou párou. Byla by proto škoda neprověřit možnost dodávek větší části horké vody z temelínského horkovodu. Teplárna by tak mohla za dlouhodobě stabilních podmínek využít nový zdroj čisté energie, snížila by svoji závislost na snižujících se zásobách uhlí a navíc by měla možnost ke snížení kapacity současných zdrojů. Jednoduše řečeno, pomineme-li uhelný kotel na Vrátě – v Novohradské ulici dnes máme dva 150tunové kotle na uhlí a dva 115tunové plynové kotle, přičemž celou tuto kapacitu bychom po vybudování přivaděče z Temelína nemuseli držet. To by bylo pozitivní, nemuseli bychom investovat do obnovy těchto velkých zařízení. S tím by souviselo i snížení nákladů na čištění spalin, emisní povolenky atd. Rozvodem tepla pomocí horké vody se také významně snižují ztráty na síti, které jsou u páry mnohem vyšší.
Jak by to bylo s financováním stavby přivaděče? Budějovický primátor Jiří Svoboda zmínil, že je pro něj nepředstavitelné, aby stavbu platilo město.
Dohoda o financování zatím neexistuje. S názorem pana primátora zcela souhlasím, teplárna s tímto záměrem nemůže mít spojené žádné investiční náklady. Vše je otázkou dalších jednání.
Když bude možné ukládat komunální odpad na skládku už jen velmi draze, jak jste řekl, jak s ním lze naložit? Co se změní pro obyvatele Budějovic?
Tato otázka se netýká pouze teplárny. Navíc projednávání nového zákona o odpadech je zatím v nedohlednu. Musí však vzniknout nový systém hospodaření s odpady a bude-li to možné, teplárna pomůže situaci řešit prostřednictvím energetického využití této celosvětově zajímavé suroviny. Seriózní příprava zabere mnoho času, navíc zákony, vyhlášky a další předpisy se neustále mění. Na vyšší ceně tepla ani na zhoršení životního prostředí v Budějovicích se však nesmí spalování tuhých alternativních paliv promítnout.
Mluvil jste o energetickém využití TAPů. Jak by to mohlo vypadat v podmínkách krajského města?
Osobně, na základě zkušeností z jiných měst České republiky a Evropy, se mi jeví tato možnost jako reálná. Nebylo by však seriózní v této chvíli uvádět jakoukoli variantu. Jak jsem již zmínil na začátku, aktuálně mapujeme různé cesty tohoto využití. Ve finále o celém systému rozhodne zastupitelstvo města a další dotčené subjekty. Se znalostí aktuálních tržních a technologických podmínek pak bude teplárna připravena spustit proces realizace dle platné legislativy.
K projektu „smart city“ – kdy budou Budějovice chytřejším městem a jak se to v činnosti teplárny projeví?
Role teplárny v projektu by měla být pouze dílčí, nicméně důležitá. Stejně jako role dalších subjektů, jakými mohou být například dopravní podnik, magistrát, distributor energií, nemocnice a podobně. Třeba při takzvaném blackoutu, tedy rozsáhlém výpadku dodávek elektřiny, by teplárna mohla posloužit jako lokální zdroj výroby elektrické energie. Napadá mě i zajímavý detail – proč nevyužít komín teplárny k tomu, aby se zde scházel signál z většiny odpadkových košů a kontejnerů v Budějovicích? Mohli bychom tak efektivně řídit svoz odpadu a vysypávat jen ty nádoby, které jsou opravdu plné. Termín startu tohoto programu není stanoven. Nejprve by měla vzniknout komplexní koncepce, která potom bude rozpracována do dílčích strategií pro jednotlivé subjekty fungující v tomto systému.
Zdroj: ceskobudejovicky.denik.cz