fbpx

Teplárna České Budějovice připravuje unikátní projekt. Velkou roli by v něm mělo hrát zařízení na energetické využití odpadu, teplo z jaderné elektrárny a nový kotel na spalování dřevní štěpky. Jejich kombinací by měl vzniknout jedinečný palivový mix, který ve světě nemá obdoby. Podrobnosti nám přiblížil předseda představenstva teplárny Václav Král.

Odkud se vzala myšlenka na revitalizaci výtopny Vráto? Jak složitá byla cesta k její realizaci?

Je to poněkud komplikovanější. Projektované zařízení na energetické využití odpadu (neboli ZEVO) Vráto je pouze jeden z důležitých dílků mozaiky v naší Strategii pro zelené město. Výtopna v současnosti stále funguje, ale její technologie už je zastaralá. A protože v rámci naší koncepce chceme postupně upouštět od fosilních paliv, jako je hnědé uhlí nebo zemní plyn, nabízí se možnost využít tuto lokalitu k umístění ZEVO. To by mělo vyrůst právě na brownfieldu v současnosti dosluhující výtopny, kterou dnes už využíváme v podstatě jen jako záložní zdroj při neočekávaných haváriích nebo odstávkách.

Takže samotná výstavba ještě nezačala?

Realizace ještě neběží, jsme teprve na začátku. Abych vám to vysvětlil přesně, Teplárna České Budějovice je akciovou společností o jediném vlastníkovi, jímž je statutární město. Přibližně čtyři poslední roky se zabýváme přípravou a vyhodnocováním podkladů, v nichž se snažíme reflektovat světové trendy, jak se zbavit fosilních paliv při zásobování obyvatel a podnikatelů tepelnou energií, ale samozřejmě i při výrobě elektřiny. Výsledkem našeho snažení je komplexní dokument, který je dlouhodobou podnikatelskou koncepcí naší teplárny – ten jsme nazvali Strategie pro zelené město. Máme v něm rozepsané jednotlivé investice a tvoří relativně detailní plán, jak se postupně zbavit uhlí. V současnosti jsme na jeho spalování totiž skoro stoprocentně závislí a tuto situaci bychom chtěli postupně změnit.

Zmínil jste, že ZEVO vznikne na brownfieldu po výtopně. Znamená to, že se výtopna strhne a na jejím místě vyroste nové zařízení?

Teplárna má dnes dvě lokality – jedná se o areál v Novohradské ulici, což je náš hlavní závod s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla (neboli KVET), který běží nepřetržitě, a pak je to právě výtopna Vráto. Výtopna znamená, že na místě neprobíhá výroba elektřiny. Uhlí se tam „pouze spálí“ a vyrobí se z něj teplo, které se pak distribuuje do sítě a zákazníkům. Tuto výtopnu bychom chtěli po roce 2024 zbourat. Byla totiž projektovaná v 70. letech minulého století a funguje už od roku 1989. Zůstane po ní pouze 160 metrů vysoký komín, což je, pro zajímavost, nejvyšší betonová či zděná stavba v Jihočeském kraji. Následně v tomto areálu vznikne kapacita na energetické využití odpadu.

teplárna české budějovice_1

Když přejdu k vaší Strategii pro zelené město – ZEVO Vráto bude, jak jste říkal, pouze jedním prvkem. Jaké budou ty další?

Základním cílem je nahradit fosilní paliva místními bezemisními nebo obnovitelnými zdroji energie. Po mnoha analýzách jsme specifikovali v podstatě tři pilíře, resp. investice, na kterých realizace naší strategie stojí. Prvním pilířem je využití možnosti dodávek bezemisního tepla z jaderné elektrárny Temelín, což je projekt na vybudování 26 kilometrů dlouhého horkovodu, který elektrárnu napojí na naši distribuční síť. Toto teplo by mělo nahradit zhruba třetinu z naší aktuální spotřeby uhlí. Další třetinu vytěsníme biomasou využívanou v nově postaveném kotli a zbytek uhlí nahradí již zmiňované komunální odpady.

Kolik uhlí vlastně spotřebujete celkem?

Podle počasí se spotřeba Teplárny České Budějovice pohybuje okolo 230 000 tun uhlí za rok. Popsané kroky nám pomohou skončit se spalováním uhlí. Z fosilních paliv pak zůstane jenom zemní plyn, který budeme následně využívat „pouze“ pro stabilizaci hoření nebo při mimořádných haváriích jako záložní zdroj.

Vstupuje nějak do této strategie i společnost E.ON? Nebo je „jen“ vaším dodavatelem energií?

Společnost je naším komplexním partnerem. Od E.ONu momentálně nakupujeme energie – zemní plyn a elektřinu. A protože nemáme vlastní možnosti distribuce, tak elektřinu, kterou ročně vyprodukujeme v rámci KVET, prodáváme E.ONu zase zpátky. Ten pak zajišťuje další obchod s touto komoditou. To je jedna rovina partnerství.

Jsou ještě další?

Ano, pak tu máme, řekněme, strategičtější část, což je spolupráce s divizí EG.D. S nimi se snažíme vymyslet fungování Českých Budějovic při dlouhodobějších výpadcích externích dodávek elektřiny. Připravujeme se na to, čemu se lidově říká blackout. Z elektrizační soustavy totiž postupně vypadávají stabilní, uhelné zdroje. Navíc dochází ke stále častějším výkyvům jak na straně nabídky, tak i na straně poptávky po elektřině. Ať už se jedná o zvyšování podílu zatím neřiditelných OZE, jako je fotovoltaika či vítr, na straně jedné, nebo například o zavádění tepelných čerpadel na straně spotřeby. Navíc budou centra měst velmi zatížená i rozvojem elektromobility.

Takže chcete využít teplárnu pro případné řešení tohoto problému?

S kolegy z distribuce teď mapujeme síť a naši výrobní část a připravujeme se na případné možnosti najetí ze tmy a ostrovní provoz. To je v podstatě nadstavba celé naší koncepce, v níž se snažíme využít i samotnou teplárnu jako decentrální zdroj výroby elektřiny. Tým našich profesionálů ve dne v noci provozuje v centru krajského města tři turbíny. Dnes disponujeme elektrickým výkonem cca 50 MW a v budoucnu se ještě navýší o turbínu v ZEVO. Je to stabilní výrobní kapacita, máme vyřešenou i akumulaci a já myslím, že by byla škoda ji v případě mimořádných situací kromě výroby a dodávek tepla nevyužít i pro zvýšení bezpečnosti dodávek elektřiny.

teplárna české budějovice_2

Slyšel jsem o ostrovních provozech odloučenějších lokalit, ale nikdy ne celého města. Myslím si, že nápad je to vynikající, protože téma blackoutů je velice aktuální.

Máte pravdu. Navázali jsme na poznatky z cvičení Blackout 2017, které E.ON ve spolupráci s městy a Jihočeským krajem připravil. To byl jeden ze zásadních impulzů – od té doby se snažíme dobrat smysluplného řešení. Systematicky jsme tento problém začali řešit až koncem minulého roku, takže to není něco, co by spadlo úplně z nebes. Tato snaha zatím není na úrovni nějakých konkrétních investičních záměrů, ať už v E.ONu, nebo v teplárně. V této fázi mapujeme možnosti, provádíme testy a hledáme synergie.

Když se vrátíme zpět k tomu zařízení na energetické využití odpadu. Plánujete projekt financovat sami, nebo byste případně využili i nějakých dotačních titulů?

Zatím jsme ve fázi zjišťování vlivu na životní prostředí, po němž bude následovat územní a pak i stavební řízení. Realizace je na začátku a my zjišťujeme proveditelnost nebo prosaditelnost projektu mezi veřejností, komunikujeme s ekologickými organizacemi a podobně. V okamžiku, kdy tímto řízením projdeme, budeme znát podmínky, na základě kterých bude možné zařízení zrealizovat, a následně se rozhodne také o konečném způsobu financování. Založili jsme však dceřinou společnost, se kterou mohou případní partneři spolupracovat.

Jaké budou parametry zařízení? Jsou už dané, nebo se ještě promění?

Koncept zvolené technologie spalování i čištění spalin je dobře známý a my čerpáme zkušenosti z celé Evropy. Navíc jedna z nejmodernějších a nejnovějších kapacit je v Plzni, takže provozní detaily můžeme odhadovat s relativně velkou přesností.

Jaký bude tedy samotný výkon zařízení? Kolik komunálního odpadu po svém uvedení do provozu zpracuje, alespoň odhadem?

Jedná se o technologii moderního ZEVO splňující ty nejpřísnější ekologické předpisy. Bude určena k bezpečnému energetickému využívání zejména komunálních odpadů a tzv. živnostenských odpadů, což jsou odpady, které produkují právnické osoby. Kapacita bude 160 000 tun ročně, hlavně se jedná o odpad směsný. Z tohoto objemu za rok vyrobíme cca 51 000 MWh elektřiny a 630 TJ tepla dodáme do sítě v podobě páry a horké vody. Díky tomu, že v této lokalitě máme možnost vyvedení tepla do sítě dálkového vytápění, a navíc máme zajištěné celoroční odběry, vychází nám velmi zajímavá energetická účinnost. Podle metodiky nového zákona o odpadech to je až 83 %. Důležitá je právě ta symbióza podobných zařízení s fungujícím systémem zásobování teplem či chladem v hustě osídlené oblasti.

Možná trochu hloupá otázka: Jaký je největší rozdíl mezi ZEVO a spalovnou?

Spalovna má za úkol spálit. Jsou to většinou zastaralá zařízení, která se dnes už nikde nestaví. A pokud ve specifických případech ano, jsou určená pro likvidaci zcela konkrétních materiálů – třeba nebezpečných odpadů. Zatímco ZEVO, jak už název napovídá, má za cíl odpady energeticky využít. Desítky let těmito zdroji v České republice plýtváme a končí na skládkách bez jakéhokoliv využití. Při nevyhovujících podmínkách dochází navíc k tlení odpadu, kontaminaci spodních vod, nebo i k častým požárům, které nekontrolovatelně zamořují okolí nebezpečnými emisemi. Energetické využití představuje vyšší příčku v hierarchii nakládání s odpady, a je to tedy krok správným směrem.

teplárna české budějovice_3

Takže ZEVO stojí v podstatě na konci celého koloběhu cirkulární ekonomiky.

Dá se říct, že stojí na konci, ale vlastně i na začátku oběhového hospodářství. Z odpadů, které jsou alespoň trochu výhřevné, se dá ještě vytěžit alespoň nějaká energie, která pomáhá roztáčet pomyslné kolo cirkulární ekonomiky. Někdy se na to účelově zapomíná. Koneckonců, když se podíváte na cíle EU, na přijatý oběhový balíček a na národní cíle, v roce 2035 bychom měli 65 % odpadů recyklovat, 25 % energeticky využívat a maximálně 10 % by se mělo skládkovat. To budou ale pouze nevýhřevné, inertní materiály – třeba část stavebních materiálů nebo zbytky po spalování. Všechny ostatní odpady tedy budou muset být využity materiálově a část alespoň energeticky. Tento nový, udržitelný systém bude prakticky znamenat konec skládkování v současné podobě. Vzhledem k tomu, že dnes skládkujeme přibližně 48 % vyprodukovaných odpadů, musí náš odpadový systém ujít ještě dlouhou cestu ke splnění vytyčených cílů.

Co tedy vlastně ze ZEVO vyjde, pokud něco? Jaký je ten úplně finální odpad?

V každém státu, kraji, městě nebo vesnici v EU je odpad trochu jiný. Ze skutečného provozu stovek zařízení však lze odhadnout, kolik odpadů po spálení v ZEVO nakonec zůstane. Ty odpady či suroviny se dělí na víceméně čtyři klasické kategorie. Železné kovy, které lze jednoduše vyseparovat ze škváry. Ze 160 000 tun komunálních odpadů by mělo zůstat cca 3800 tun železa, které se prodá. To je další pozitivní vliv na snižování emisí CO2, protože tyto tuny materiálu dnes běžně končí na skládkách bez dalšího využití a musely by se znovu vyrobit. Tím, že železo vytáháme ze škváry, poté co vyjde z kotle, zcela prokazatelně snižujeme uhlíkovou stopu.

Co je tam dál?

Pak je to maximálně 40 000 tun škváry, což je tzv. ostatní odpad, který se v civilizovaných zemích – v České republice zatím bohužel ne – dá efektivně využít ve stavebnictví, v dopravní infrastruktuře nebo na technické zabezpečení skládek. Dále vznikne přibližně 9300 tun popílků a zbytků z čištění spalin, což jsou nebezpečné odpady, které podle zákona putují rovnou do zařízení na jejich odstranění. A na závěr je to cca 1800 tun sádrovcového koláče z čištění vod, což je ostatní odpad, který je zatím většinou shromažďován ve speciálních kontejnerech určených pro tento druh odpadu a předáván oprávněné osobě k odstranění. To je taková základní bilance odpadů, které po energetickém využití komunálních odpadů vznikají.

Nevěděl jsem, že by po energetickém využití z odpadu mohlo ještě něco užitečného zůstat.

To je právě ono. Když se o tomto tématu mluví, tak zejména ekologické organizace straší produkcí nebezpečných odpadů. Je ale potřeba si uvědomit, že ZEVO nebezpečné odpady samo nevytváří, jestli mi rozumíte. Nebezpečné látky už jsou v odpadech obsažené, ať se nám to líbí, nebo ne. A buď s nimi kontrolovatelně nakládáme a končí v zařízeních, kde skončit mají, anebo se tváříme, že se nic neděje, vozíme je „v klidu“ na skládky a tvrdíme, že žádný problém neexistuje. Když se o tom spolu bavíme, třeba se to trochu obnaží a náhled veřejnosti na skládkování se změní stejně jako celkové nákupní chování.

teplárna české budějovice_4

Dá se z odpadů po spálení, které jste zmiňoval, znovu využít ještě něco kromě železa?

Třeba právě ta škvára. V několika evropských zemích se běžně využívá jako náhrada kameniva a písku – záleží, na jakou frakci se připraví. Pokud máte nedostatek ložisek stavebního písku či kamene – jako třeba v Holandsku –, lze škváru s úspěchem využít jako náhražku v rámci infrastrukturních staveb. U nás se to skoro neděje, i když se kapacita lomů zmenšuje. A přitom, když se na celou věc podíváte bez emocí, pouze optikou fyzikálně chemickou, tak zjistíte, že je to vlastně velmi kvalitní stavební materiál.

Z jak širokého okolí se bude svážet komunální odpad pro ZEVO?

Kapacitu jsme naplánovali velmi citlivě, aby nedocházelo ke zbytečnému odklonu materiálově využitelných složek právě do ZEVO. To by si opravdu nikdo nepřál. Akční rádius odpovídá i naší strategii – zaměřujeme se na místní a regionální zdroje. Odpady bychom jednoduše získávali od původců z jižních Čech. To je ta primární úvaha, jelikož kapacity na energetické využívání odpadů chybí u nás i v okolních krajích. Na základě množství energeticky využitelných odpadů, které máme k dispozici nyní, se snažíme odhadnout, kolik jich bude k dispozici v okamžiku zprovoznění ZEVO, tedy po realizaci evropských recyklačních cílů. Z několika nezávislých analýz, které si nechával zpracovat i Jihočeský kraj, zatím plyne, že těch odpadů by to mohlo být ročně 160 000 – 230 000 tun.

Jakou oblast bude ZEVO následně zásobovat elektřinou a teplem?

Primárně by to mělo být město, ale na podrobnosti, kam tu naši elektřinu budou dál posílat, byste se musel zeptat spíš někoho z distribuce. Nicméně teplo bezpochyby skončí v naší vysokoúčinné soustavě zásobování teplem a budeme ho distribuovat do více než 29 000 domácností a 215 firem a institucí, které tu v Českých Budějovicích máme. Takže teplo, poté co z něj pomocí turbíny vyrobíme elektřinu, bude celoročně putovat dál do největší teplárenské sítě v Jihočeském kraji.

Ze všech těch prvků, které jste zmiňoval, mi vychází, že vám tu vzniká poměrně jedinečný projekt.

Až vše zrealizujeme, mohli bychom opravdu výrazně snížit emise skleníkových plynů ještě před oficiálními evropskými termíny. Zejména CO2, ale i metanu, když svůj pohled rozšíříme o nevyhovující praxi skládkování odpadů či úniků zemního plynu při těžbě a jeho distribuci. Pokud do té úvahy zahrnete i všechny ostatní vlivy, o kterých jsem se zmiňoval, jako je využití železa ze škváry, odklon odpadů ze skládkování a uhlí z místní energetiky, dostali bychom se až do mínusové bilance skleníkových plynů. A to vše za rozumné peníze při stabilizaci cen energií.

teplárna české budějovice_5

To už je ambiciózní dekarbonizační cíl.

Já to raději moc neříkám, ale metodik, jak vypočítat uhlíkovou stopu, je několik desítek. Jeden přístup skutečně hovoří o tom, že výsledná stopa by mohla být až mínusová. Kdyby se nám ta realizace podařila, vznikl by skoro celosvětově unikátní palivový mix. Jaderné teplo v kombinaci s biomasou a komunálními odpady. Pokud vím, tato kombinace v podobné velikosti není nikde jinde. Tím je náš projekt jedinečný a nemusíme čekat ještě desítky let na zavedení modulárních reaktorů (SMR) do běžného, civilního provozu. Realizaci máme ve svých rukách a já věřím, že tento zodpovědný přístup a plán na zlepšování životního prostředí při zachování bezpečnosti a komfortu dálkového vytápění naši zákazníci, ale i široká veřejnost ocení. A třeba se do té snahy zapojí i E.ON, vzhledem k tomu, že se také v poslední době zaměřují na zelené energie.

A taková obligátní otázka na závěr: připravujete ve vaší teplárně ještě nějaké další ekologické projekty?

Kromě možností, které se otevřou v lokalitě budoucího ZEVO na Vrátě, jsme vloni po několika letech dokončili technickou a biologickou rekultivaci místního odkaliště za zhruba 160 milionů korun. Na území o velikosti třiceti hektarů jsme zasázeli asi 28 000 keřů a více než 6000 stromů. Je to kousek od nás, v Hodějovicích, což je do budoucna takové širší centrum Budějovic. Snažíme se zabývat nejen ekologií v našich zdrojích, ale řešíme i tyhle ryze praktické věci, které jsou vidět na první pohled. Městu a okolním obcím se tímto způsobem snažíme vracet, co jsme si od nich historicky vzali. Je to takový symbol zodpovědného chování teplárny nejen vůči zákazníkům, ale i vůči dalším obyvatelům či návštěvníkům naší českobudějovické pánve.

Zdroj: byznys-energie.cz